Zdravé potraviny v naší MŠ

RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ - VITAMÍNOVÁ BOMBA

Rakytník řešetlákový obsahuje vysoký podíl vitamínu C - jediná oranžová bobulka totiž obsahuje celou doporučenou denní dávku tohoto důležitého vitamínu!

Rakytník a jeho účinky

  • podporuje správné fungování imunitního systému - kromě vitamínu C, obsahuje i vitamín A, organické kyseliny a má i biostimulační účinky. Užívání rakytníku je proto vhodné při nejrůznějších virózách, kdy potřebujeme podpořit naši zdravou imunitu.
  • prospívá vyrovnanému trávení
  • prospívá správné funkci krevního oběhu, pružnosti a průchodnost cév - obsahuje semena, která jsou zdrojem oleje bohatého na flavonoidy a omega-3 kyseliny, které příznivě působí na kardiovaskulární systém
  • prospívá zdraví naší pokožky
  • příznivě působí na správnou funkci prostaty

PANKO BEZLEPKOVÁ STROUHANKA

Panko strouhanka je asijská alternativa naší běžné strouhanky. Pochází z Japonska a slouží stejně jako jakákoli jiná strouhanka k obalování všeho možného, co se následně smaží na pánvi. Můžete v ní obalit klasické kuřecí či vepřové řízky, zeleninu, houby nebo ryby. Zkrátka cokoli, čemu chcete dát zlatavý a křupavý kabátek, na který se už od pohledu budou sbíhat sliny. V čem je ale panko bezlepková strouhanka jiná než "obyčejná" strouhanka?

Je lehká, šupinatá a křupavá. Bez lepku, pšenice a sóji

Složení: kukuřice 60%, rýžová mouka, cizrna, třtinový cukr, sůl.

LAHŮDKOVÉ DROŽDÍ 

Lahůdkovým droždím čili Tebi rozumíme inaktivované kvasnice, které nelze použít, jako ty klasické. Tím, že je jejich kvasicí účinek nulový, nenarušují střevní mikroflóru a nezpůsobují tak dispeptické potíže, jako např. nadýmání. Tebi obsahuje velmi kvalitní bílkovinu (41 g bílkoviny na 100 g), dále vitamíny skupiny B a celou řadu důležitých stopových prvků. Zmiňme se například o chromu, jež je v dnešní stravě tolik výjimečný, přitom napomáhá udržet hladinu krevního cukru v přijatelné míře. Navíc, množství, které se běžně používá k dochucení pokrmu, netřeba započítat mezi sacharidový příjem dne. Na své si přijdou také celiaci, neboť se jedná o potravinu přirozeně bezlepkovou. Možná bych jen upozornila, některé druhy lahůdkového droždí jsou obohaceny ječným sladem.

FAZOLE MUNGO

Jedná se o obecné pojmenování semene rostliny s názvem vigna zlatá. Je to jednoletá teplomilná rostlina z čeledi bobovitých. Pochází patrně z Indie a pěstuje se zejména tam, v Číně a Thajsku; lze ji pěstovat i v České republice. Fazole Mungo je luštěnina; malé, asi 5mm olivově zelené nebo červené fazole připomínají chutí zelený hrášek. Jsou zdrojem vápníku, hořčíku, železa, kyseliny listové, bílkovin, draslíku a vlákniny. Konzumují se vařené nebo syrové, naklíčené. Prodávají se v obchodech se zdravou výživou nebo v supermarketech, a to celé, loupané nebo půlené. Fazole Mungo bývají zaměňovány se sójou - jednak se jim nesprávně říká zelená sója, jednak klíčky či výhonky užívané v asijské kuchyni jako sójové výhonky bývají naklíčenou fazolí mungo.

Příprava a konzumace: fazole je třeba nechat několik hodin namočené ve vodě, optimálně přes noc. Poté je lze vařit nebo nechat naklíčit. Před vařením se doporučuje vodu slít a fazole vařit v čerstvé vodě, aby se odstranily látky způsobující nadýmání. Solí se až po uvaření, neboť vařením v osolené vodě by ztvrdly. Je třeba si uvědomit, že vařením fazole ztrácejí množství cenných látek.

FAZOLE AZUKI

Nebo - li vigna hranatá je jednoletá rostlina, pěstovaná ve Východní Asii a v Himáláji a poskytující malé, asi 5 mm dlouhé fazolky, známé jako azuki. Nejčastěji pěstované kultivary mají semena červené barvy, ale jsou známé i bílé, černé, šedé a různě skvrnité varianty.

Použití: v čínské, japonské a korejské kuchyni se fazole azuki téměř vždy používají slazené. Pasta vyráběná z těchto fazolí vařených ve sladké vodě je velmi běžná ingredience ve všech těchto kuchyních. Azuki se také často jedí naklíčené a připravuje se z nich horký, čaji podobný nápoj. Rýže s azuki se v Japonsku tradičně vaří při šťastných událostech. Fazole slouží jako základ při výrobě cukrovinek amanattó a vyrábí se z nich oblíbená příchuť zmrzliny.

LISTY GINGKO BILOBA (JINAN DVOULALOČNÝ)

Extrakt z gingko biloba se  v tradiční čínské a ajurvédské medicíně využívá již po staletí. Zajímavostí je, že jinan dvoulaločný (gingko) dorůstá až do výšky 40 metrů a roste 1000 let. Na první pohled ho poznáte podle nevšedních jasně zelených listů, které mají tvar jakéhosi vějíře se žilkováním. A právě v listech se ukrývá ten nejcennější poklad, který může jinan nabídnout. Podle studií listy gingko biloba obsahují na padesát různých látek. Pomoci nám může např. s mikrocirkulací v mozku, čímž dochází ke zlepšení paměti, soustředění, rozumových schopností a duševní výkonnosti. Nebudete se proto cítit tolik unavení, ve stresu a pod tlakem.

BAZALKOVÉ SEMÍNKO (TULSI)

Bazalka má příjemnou vůni a dodává lahodnou chuť mnoha pokrmům, semena rostliny jsou používána jako zahušťovadlo jídel. Bazalková semínka obsahují polyfenoly, flavonoidy, vitamin C, E. Semínko bazalky původem pochází z Indie.  

HLÍVA ÚSTŘIČNÁ 

Je dřevokazná houba, která parazituje na živinách některých dřevin. Klobouk hlívy připomíná barvou i tvarem ústřice, takto tedy získala svůj druhový název. Má nasládlou chuť a intenzivní vůni. Hlíva ústřičná je zdrojem mnoha vitamínů, minerálů a stopových prvků. Obsahuje vitamín B, C, D, a K, železo, zinek, draslík, fosfor, selen, sodík, jód a bor. Dále obsahuje chitosan, který přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu. Hlíva ústřičná má celou řadu blahodárných účinků. Dokáže zabránit různým infekcím, posiluje imunitu i celkovou kondici, příznivě ovlivňuje stav cévního systému, pomáhá při nemocech jako je cukrovka, alergie, kožní onemocnění, atd.  

CHIA SEMÍNKA 

Šalvěj hispánská je bylina z čeledi hluchavkovitých, pocházející z horských oblastí Střední Ameriky. Je pěstována pro jedlá semínka zvaná chia. Semínka jsou šedá až černá, dlouhá okolo jednoho milimetru, obsahují vápník, antioxidanty a omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Zahánějí pocit únavy, žízně a hladu. Konzumují se vcelku i mletá, s jogurtem, jako součást zeleninových salátů nebo se přidávají do pečiva. Když se zalijí vodou, vytvoří výživný rosol, který může sloužit jako náhražka oleje a vajec. Semínka nemají žádnou chuť. Jsou vhodná i pro celiaky a diabetiky. Historie: Užívání chia semínek sahá až k Aztékům a Mayům z Jižní Ameriky, kteří je používali hlavně jako zdroj energie. Pojmenování "Chia" je mayský výraz pro "sílu". Další možný původ názvu semínek pochází z aztéckého slova "chian", které znamená "olejnatý". Účinky na lidské tělo: Chia semínka mají na lidské tělo mnoho pozitivních účinků. Semínka jsou vhodnou potravinou při hubnutí, protože v žaludku absorbují velké množství vody, čímž nabobtnají a navozují pocit plnosti. Také jsou vhodné pro diabetiky, jelikož zpomalují proces trávení polysacharidů, což napomáhá k stálejší hladině cukru v krvi. U některých lidí se na chia semínka může vyskytnout alergie, která se projevuje nadýmáním.

KUSTOVNICE ČÍNSKÁ

Kustovnice je rostlina (keř) z čeledi lilkovité. Plody se nazývají godži, stejně jako plody příbuzné kustovnice cizí. Plod obsahuje 18 druhů aminokyselin včetně všech osmi esenciálních (arginin, histidin, isoleucin, leucin, lysin, methionin, fenylalanin, taurin, threonin, tryptofan, valin), 21 stopových prvků (např. zinek, železo, měď, vápník, germanium a selen) a je i bohatým zdrojem karotenoidů, což signalizuje jeho výrazné červené zabarvení. V čerstvé mrkvi a sušeném godži je srovnatelné množství karotenoidů (v hmotnostních procentech), podíl beta-karotenu je však v godži zlomkový a převažuje zeaxantin. Obsahuje vitamín B1, B2, B6 a E. Léčivé účinky: Plody obsahují antioxidanty (antioxidační aktivita je srovnatelná s kiwi a brusinkami, je však nižší než u zralých třešní). Podporují imunitní systém a redukují množství antigenů, které souvisejí s alergickými onemocněními. Také zvyšují fagocytózu retikuloendoteliálního systému, snižují krevní tlak, zlepšují tvorbu krve (stimulují tvorbu bílých a červených krvinek), mají příznivý vliv na zrak a funkci jater. Využívají se při nemocích, při kterých je vedlejším symptomem žízeň (v raných stadiích cukrovky a tuberkulózy), závratě, snížená ostrost zraku nebo chronický kašel.

LNĚNÁ SEMÍNKA

Lněné semínko se používá k léčení žaludečních a střevních potíží. Sliz vytvoří na žaludeční a střevní sliznici ochranný film až na několik hodin, chrání žaludeční stěnu, brání vzniku zánětů a usnadňuje její regeneraci. Vláknina ve střevech vytváří příznivé prostředí pro užitečnou bakteriální flóru. Slizy pomáhají změkčovat stolici a účinné bojují proti zácpě. Lněné semínko brání vzniku kvasných a hnilobných procesů ve střevech, pomáhá léčit střevní divertikly a hemeroidy. Lněné semínko se podílí na úpravě nervových přenosů ovlivňující náladu, poruchy emocí a pozornosti - deprese, mentální choroby, nutkavé stavy. Lněné semínko je nepostradatelné pro dopravu kyslíku do tělesných tkání, reguluje funkci ledvin a rovnováhu tělesných tekutin, zamezuje shlukům krevních buněk tvořících arteriosklerotický povlak a krevní sraženiny. Lněné semínko je primárním zdrojem energie pro svaly, má antibakteriální, antivirové a protiplísňové účinky. Četné studie potvrzují, že lněné semínko či lněný olej u nemocných s revmatickou artritidou redukují otoky a neohebnost kloubů. Lněný olej díky obsahu kyseliny cis-linolové a alfa-linoleové, které jsou důležité pro tvorbu hormonálních prostagladinů, je významných pro řadu životních funkcí hormonálních obtíží včetně neplodnosti. Lněný olej příznivě ovlivňuje krevní tlak, snižuje hladinu cholesterolu a reguluje hladinu lipoproteinů, kompenzuje škodlivé účinky jiných tuků, čistí cévy od tukových nánosů. Má vynikající regenerační účinky na kůži, je vhodný na ošetření suché a ztvrdlé kůže. Pravidelné užívání lněného oleje pomáhá léčit zánět žil, otevřené bércové vředy, stimuluje imunitní systém, chrání organizmus před tvorbou zhoubných novotvarů. 

Lněné semínko je vhodné konzumovat spolu s potravinami bohatými na bílkoviny. Nejlepší kombinace je sýr cottage, tvaroh nebo jogurt. Tuky se sloučí s bílkovinami, stanou se ve vodě rozpustné a zvýší se jejich vstřebatelnost. Lněné semínko obsahuje látky zvané lignany, které mají příznivé účinky na hormonální systém a mohou pomáhat v boji proti nádorovému bujení, bakteriím, virům a plísním. Lignanů obsahuje lněné semínko až 800x více než většina ostatních potravin. Lněná semínka obsahují fytoestrogeny, rostlinné estrogeny podobné ženským estrogenům, kladně ovlivňují menstruační cyklus, vyvažují poměr estrogenu a progesteronu, pomáhají zlepšovat stav děložní sliznice a tím mohou ovlivnit některé formy neplodnosti. Velmi dobré je pít lněný odvar 3 týdny před porodem. Vysoký obsah slizových látek usnadní porod. Lněné semínko se může používat po celé těhotenství, kvůli svému vyjímečnému složení a jako prevence zácpy či hemeroidů. Lněné semínko můžeme použít i na obklady a zábaly při zánětech, otocích, křečích, menstruačních bolestech. Obklad si připravíme tak, že pomletá lněná semínka smícháme s horkou vodou, naneseme na kousek plátna a přiložíme na bolestivá místa. Tuto terapii lze použít na změkčení vředů, při různých otocích, na žaludek při křečích, jaterní a ledvinové kolice, ischiasu apod.

MÁTA PEPRNÁ

Máta peprná je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovité, rodu máta. Kvete od července do září. Pravděpodobně pochází ze západní Evropy, konkrétně z Anglie, ale dnes už se pěstuje v mírných pásech celého světa. Můžeme ji znát pod lidovými názvy pepřová máta, balšám, větrová bylina, větrové koření, fefrminc a podobně. Listy máty obsahují silici (1 až 2 %) s hlavními složkami mentolem (asi 50 %) a menthonem (asi 10 %). Dále silice obsahuje menthofuramen, piperot, třísloviny, hořčiny, flavonoidy, kyselinu octovou a dalších asi 40 látek. Tyto látky mají blahodárné účinky na činnost trávicího ústrojí. Máta pomáhá odstraňovat křeče, povzbuzuje vylučování trávících šťáv, působí protizánětlivě a proti nadýmání. Též podporuje funkci přídatných orgánů - jater, slinivky břišní a žlučníku. Inhalace máty pomáhá při zánětech dýchacích cest. Podstata působení mentolu spočívá ve snižování napětí hladkého svalstva. Snižování tlaku ve vnitřních orgánech zabraňuje a předchází bolestem. Mentol vyvolává také pocit chladu a znecitlivuje, proto se ztrácí nepříjemné pocity jako je například svědění. Při nechutenství se podává mátový čaj, máta působí i proti nespavosti, stresu a bolestem hlavy. 

Potravinářství: Čerstvé listy se používají do omáček, moučníků, nápojů a salátů. Ze sušených listů a vrcholků stonků před rozkvětem se louhuje čaj, také se využívají při přípravě jehněčího masa či zeleniny. Díky snadnému křížení existuje mnoho druhů rodu máta. Kromě máty vodní a klasnaté patří mezi nejznámější například máta vonná, máta okrouhlolistá nebo máta rolní. Samotná máta peprná se může vyskytovat v mnoha kultivarech, například máta peprná pomerančová, bergamotová, čokoládová, švýcarská či dokonce s vůní kolínské vody.

MERLÍK ČILSKÝ (ČI QUINOA) 

Během růstu se konzumují čerstvé listy v různých salátech a hlavně se používá zralých semen. Mele se z nich mouka, která má výborné vlastnosti ve spojení s obilnou nebo kukuřičnou, na pečení chleba a různých sušenek. Celá semena se používají k vaření kaší, zahušťování polévek i k výrobě cereálií, také se z nich připravuje pálenka "chica". Mouka z merlíku čilského neobsahuje lepek, je vhodná pro nemocné celiakií. Semena jsou dobrým zdrojem některých vitaminů - thiaminu, riboflavinu, kyseliny listové, beta-karotenu, alfa-tokoferolu a vitaminu C, obsahují 60 % škrobu, 23 % esenciálních bílkovin, 5 % sacharidů, 4 až 9 % tuků, jejich energetická hodnota je 374 kcal/1566 kJ na 100 g. V dnešní době je merlík čilský ceněn hlavně díky vysoké nutriční hodnotě a OSN ho klasifikovalo jako jednu z plodin obsahujících velmi vysoké procento bílkovin. NASA jej zařadila jako vhodnou plodinu do výzkumného programu, jehož výsledky by umožnily podporovat a udržet lidský život během dlouhých vesmírných letů řízených člověkem. Je také jednou z plodin zařazených do programu Fair Trade, který mimo jiné garantuje spravedlivou cenu pokrývající náklady na produkci a životní potřeby.  

MORUŠE BÍLÁ A ČERNÁ 

Plody morušovníku zvané moruše jsou jedlé a velmi chutné ovoce, v Evropě kdysi velmi oblíbené, nyní pozapomenuté. Jsou příjemně sladké a šťavnaté, dozrávají postupně během několika týdnů a nemohou být tedy sklizeny z jednoho stromu najednou. Z plodů se vyrábí sirup nebo čaj, který se používá i v léčitelství. Obsahuje přírodní cukry, vitamín C a na ovoce neobvykle vysokou hladinu bílkovin. Také je zdrojem resveratrolu - látky s antioxidačními a antibakteriálními účinky. Moruší si můžete zpestřit konzumaci jogurtů nebo ji kombinovat s jiným sušeným ovocem či oříšky, ale i samostatně se řadí mezi výborné zdravé pochoutky. Je křupavá a má medovou chuť. Obsahuje vysoký podíl přírodních cukrů - glukózy a fruktózy. Plody bílé moruše mají nízký glykemický index, tím zajišťují vyváženou hladinu cukru v krvi. Bílkoviny přispívají ke zdraví kostí i pocitu sytosti, pomáhají při růstu, vývoji a posilování těla. Lehce stravitelná vláknina přináší dlouhodobý pocit sytosti, obsahuje široké spektrum vitamínů a minerálů, vitamín C- ten napomáhá při rekonvalescenci, přispívá k absorbci železa z potravy, přispívá ke zdraví kardiovaskulárního systému a správné funkci nervové soustavy. Bílá moruše pochází z Číny původně jako potrava pro bource morušového, ale do Evropy se rozšířila již před staletími. Je to strom odolný vůči škůdcům a nemocem, může dosahovat výšky až 20 metrů. Daří se mu zejména v teplých středomořských oblastech.

SEZAMOVÁ ROSTLINNÁ OMÁČKA (TAHINI)

Tahina (někdy jako tahini či tehina) je mírně ředěná sezamová pasta vyrobená z drcených sezamových semínek a mořské soli. Existuje ve dvou variantách - z loupaných sezamových semínek (ta je běžnější jak v Česku, tak v severoafrických zemích, Řecku, Turecku a nebo v zemích Blízkého Východu) a z neloupaných sezamových semínek (běžnější například ve východní Asii). Nejčastěji bývá spolu s cizrnou, citronem, česnekem, chilli a dalšími ingrediencemi součástí pokrmu hummus a nebo jako omáčka do falafelu. Typickou cukrovinkou, v které nesmí tahina chybět je sezamová chalva. Může také sloužit jako součást dresinků do salátů, slouží k zahuštění polévek, lze použít jako marináda na grilované maso, jako pomazánka, je možné ji použít například při pečení do různých druhů moučníků či cukroví a nebo dokonce jako náhražka másla. 

Prospěšnost pro zdraví: Sezamová pasta tahina obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek jako například vysoké množství vitamínu E, vitamíny B1, B2, B3, B5 a B15. Je bohatá na minerály jako jsou například fosfor, draslík, zinek, lecitin, hořčík a železo. Je označována za jeden z nejlepších zdrojů vápníku, obsahuje údajně dokonce více bílkovin, než většina ořechů. Pomáhá při detoxikaci jater, zabraňuje anémii, je snadně stravitelná, obsahuje vysoké množství nenasycených tuků a je vhodná při hubnutí. Je doporučována také při onemocnění sliznice, nehtů, vlasů, pomáhá udržovat zdravou kůži, zvyšuje imunitu a zlepšuje látkovou výměnu. Tahina pasta je užitečným doplňkem veganské a vegetariánské stravy, je vhodná pro malé děti, pro lidi nemocné i pro aktivní lidi a atlety.  

SLZOVKA OBECNÁ

Slzovka obecná, též slzovka porcelánová neboli Jobovy slzy (Coix lacryma-jobi) je jednoletá tropická obilnina z čeledi lipnicovitých. Původně pochází z tropů východní Asie a Malajsie z indomalajského genového centra. Je však pěstována v celé tropické a subtropické zóně, v mnohých oblastech je dokonce považována za invazní druh. Je pěstována jako pícnina a v některých oblastech se její semena používají k výrobě mouky, zejména v Indii, kde ji však v novější době nahradila kukuřice. V Číně se užívá k přípravě polévek podobně jako u nás kroupy. Pražená s cukrem se jí jako cukrovinka, nebo loupaná jako burské oříšky. Z pražených loupaných semen se připravuje kávová náhražka. Semena obsahují přes 10 % vody, 52 % škrobu, přibližně 18 % bílkovin a 7 % tuku. Obsahují také menší množství vitamínů skupiny B; neobsahují však žádný vitamin A ani C. Používá se též jako náhrada prosa.

ČERNÝ KOŘEN (HADÍ MORD ŠPANĚLSKÝ)

Plodina s názvem černý kořen, původně nazývaná hadí mord španělský[1], obdržela své jméno z lidového moudra, které praví, že pokud se tento kořen vloží hadovi do úst, had zahyne. Jako zelenina se začala používat až v 16. století.[2] Dle historických zdrojů pochází rostlina původně z jižní Evropy a Blízkého Východu. Jak je možné odvodit z jeho názvu, obecně se věří, že se hadí mord španělský rozšířil do zbytku Evropy právě ze Španělska. Dle pověstí až do 16. století pojídaly keltské a germánské národy hadí mord španělský zejména z toho důvodu, že věřily v jeho pozitivní účinky proti dýmějovému moru a hadímu kousnutí. Černý kořen je velice nenáročnou plodinou, paradoxně se ale v České republice pěstuje velice zřídka, a to odrůda Libochovický, jež byla vyšlechtěna z variace jednoletý obrovský. Černý kořen vyžaduje slunné stanoviště s vlhkou písčitohlinitou zeminou s dostatečným přísunem hnojiva (ne však čerstvého chlévského). Pokud je půda, kde vyrůstá, příliš hrubá, jeho kořeny se pokroutí a slábnou. Doporučuje se vysévat již v únoru či březnu, aby měl dostatek času na vytvoření silných kořenů. Je také možné provést výsev již na podzim, poté ale hrozí, že v následujícím roce rostlina vyžene do květu. Sběr se provádí v pozdním podzimu, avšak před příchodem přízemních mrazíků, jež by mohly negativně ovlivnit jeho kvalitu a s tím i jeho chuť. Pokud se rozhodneme pro zimní uskladnění kořenů, je nutné je před uložením do vlhkého písku svázat do svazků a následně zabalit do fólií, aby nevysychaly.

Příprava: Černý kořen je nutné před přípravou pečlivě omýt a zbavit černého povrchu, stejně tak jako latexu, který z kořene vytéká. Jelikož je černý kořen velice lepkavý, někdy se doporučuje oloupat jej až po 20-25 minutovém povaření. Po pečlivém očištění se doporučuje namočit celý kořen do okyselené vody, aby se tím zabránilo jeho zhnědnutí. Černý kořen se dá konzumovat nejen syrový, jako přísada do zeleninových salátů, nebo dušený, jako příloha k masu, ale i smažený v trojobalu. 

Černý kořen má nasládlou chuť připomínající chuť pastináku, latex z něj vytékající má chuť hořkou, proto je nutné zabránit tomu, aby se dostal do připravovaného pokrmu. Chuť kořene je jemná, připomíná vzdáleně kokos nebo loupané mandle. V černém kořenu se nachází vysoký obsah sacharidů a inulinu, čímž je velice vhodný zejména pro diabetiky. Obsahuje velké množství vody, bílkovin, tuků a vlákniny. Ze stopových prvků jsou zde zastoupeny: hořčík, fosfor, železo, vápník, draslík a sodík. Mimo to je také zdrojem vitamínů, nejvíce jsou zde zastoupeny vitamíny A, B1, C a E. Je vhodný pro pacienty trpící revmatismem. Jedná se o velice chutný a zdraví prospěšný druh zeleniny.

ČIROK BÍLÝ 

U nás méně známá a neprávem opomíjená obilnina jménem čirok je protizánětlivá a bezlepková potravina, která má původ v Africe před více jak 8000 lety. Čirok je významným zdrojem vlákniny, proteinů, aminokyseliny (lysin) a obsahuje také hořčík, železo, fosfor, draslík, mangan, měď, selen i zinek, a z vitamínů pak především vitamín B6, B1, B2, B3. Čirok slouží jako přirozená a výživnější alternativa rafinované bílé rýže.  

CHALUHA BUBLINATÁ

Vyskytuje se v oblasti příboje, v mělčinách Severního a Baltského moře, na pobřežích ochranných staveb, hrázích, pilířích, mušlích; až do hloubky 5 m. Z hnědých chaluh se získávají řasové kyseliny a soli, např. želírovací prostředek a hnojiva (dodavatel jódů). Používá se i jako léčivá bylina. Prostřednictvím vysokého obsahu jódu zvyšuje činnost štítné žlázy, která reguluje celkový metabolický obrat v lidském organismu. Tímto mechanismem může chaluha přispívat i ke snižování tělesné hmotnosti a obezity. Předpokládá se, že chaluha může obsahem dalších látek přispívat též k podpoře růstu vlasů. 

MĚSÍČEK LÉKAŘSKÝ

Měsíček lékařský je léčivá rostlina původem z jihu Evropy a Orientu. Vhodný je především pro pročištění krve a celkovou podporu krevního oběhu. Dále je účinný při infekční žloutence, problémech s trávením (stimuluje např. činnost žlučníku) anebo při bolestivé menstruaci. Využití měsíčku lékařského je možné i v kuchyni, kde se používá jako koření. Vzhledem k jeho pikantní a nahořklé chuti, stejně jako barvě je jím někdy nahrazován šafrán, tedy koření, které patří k nejdražším na světě. Můžete jej tedy použít do salátů, při přípravě žluté rýže i na různé druhy masa. Jak už jsme uvedli výše, měsíček lékařský působí pozitivně na trávení. Jeho uplatnění v kuchyni tedy dodá pokrmům nejen zajímavou chuť a barvu, ale bude působit blahodárně i na správné fungování vašeho organismu. 

LEVANDULE LÉKAŘSKÁ

Levandule patří mezi velmi známé léčivé bylinky. Lze ji konzumovat vnitřně a pak účinkuje při bolestech hlavy a závratích. Levandulový čaj je doporučován při různých psychických komplikacích, tedy např. při nespavosti, nervozitě, stresu nebo depresivních stavech. Určité pozitivní účinky by levandule lékařská měla mít i na trávící ústrojí a částečně také na krevní tlak či menstruační bolesti. Inhalace má potom kladný vliv na nachlazení a rýmu, dopřejte si ji tedy při nemocech jako chřipka, angína, případně při zánětu dutin. Uplatnění levandule se ovšem týká i kuchyně. Nejen že je někde (především v Americe) součástí provensálského koření, ale její listy lze použít k dochucení připravovaného masa a ryb. 

ŘEŘICHA SETÁ

Mnohé látky obsažené v řeřiše seté patří mezi účinné antioxidanty, díky čemuž tedy rostlina přispívá k boji s volnými radikály. Zároveň dokáže pomoci s posílením imunitu, takže se ji vyplatí konzumovat kupříkladu v období chřipkových epidemií, přičemž kladně působí i při nachlazení a kašli. Vzhledem k tomu, že také dokáže působit protizánětlivě, můžete ji zkusit konzumovat při zánětech ledvin nebo močového měchýře. Ledviny navíc čistí a působí močopudně. Detoxikační účinky jsou ale daleko širší, protože pročisťuje i krev, játra, žlučník a v neposlední řadě rovněž trávící soustavu. Podporuje také tvorbu trávících šťáv a na trávení působí celkově pozitivně. Řeřicha ovšem bývá doporučována i při potížích s dýchacími cestami, a to včetně astmatu, protože rozšiřuje průdušky. Mluví se rovněž o odstranění únavy a dohledat lze rovněž informace, že by ji měly konzumovat ženy po porodu, neboť např. zvyšuje tvorbu mateřského mléka. Chuť řeřichy bývá někdy přirovnána k ředkvičce, jindy spíše ke křenu. Každopádně je patrné, že chutná poněkud štiplavěji. Použít ji tedy můžete do různých zeleninových nebo sýrových salátů, případně do pomazánek, ale také do polévek či omáček. V každém případě platí, že byste měli konzumovat řeřichu co možná nejvíce čerstvou, aby neztratila své účinné látky. Častěji ji tedy přidávejte do studených pokrmů, což je jistě lepší než tepelná úprava.  

MOCHYNĚ

Exotická mochyně peruánská nebo-li PHYSALIS svou chutí v České republice zaujala mnoho příznivců netradičního ovoce. Přitom neslouží jen jako pochoutka, ale zároveň se hojně využívá k léčbě zánětu jater (hepatitidy) malárie, revmatismu, rakoviny, zánětu kůže (dermatitidy) a astmatu. Má pozitivní vliv na mozek. U mladších lidí také zlepšuje poznávací schopnosti - paměť, pozornost a soustředění. 

Mochyně je výborným zdrojem živin, minerálů a vitamínů. 140 gramů tohoto ovoce dodá našemu tělu 3,92 mg vitamínu B3, 1,4 mg železa, 15,4 mg vitamínu C, 0,154 mg vitamínu B1, 15,68 g sacharidů, 56 mg fosforu, 50 µg vitamínu A, 2,66 g proteinů, 0,056 mg vitamínu B2, 0,98 g tuků a 13 mg vápníku. 

Způsob konzumace: • Ovocné saláty: Toto ovoce lze konzumovat v syrovém stavu v ovocných koktejlech, salátech a ve vařených jídlech, nebo konzervované v sirupu či zpracované jako marmeláda. • Pudinky, koláče: Toto ovoce je skvělé jako přesnídávka, nebo do pudinků, koláčů, omáček, džemů, želé, zmrzlin, zavařenin, chutney a redukcí k masu a mořským plodům. • Dezerty: V Kolumbii se toto ovoce dusí společně s medem a pojídá jako dezert. • Hrozinky: Mochyni lze také usušit a jíst jako "hrozinky". • Britové mochyni drží za lusk a máčejí ji v polevě. • Toto ovoce je také oblíbenou sladkostí, ať už se máčí v čokoládě či jiných polevách, nebo se obaluje v cukru.

Další tradiční použití a prospěšné vlastnosti mochyně: • V lidovém léčitelství se využívají její protihorečnaté, protirakovinné, protizánětlivé, antibakteriální a močopudné účinky. Působí také jako regulátor imunitního systému. Pomáhá při léčbě zánětu kůže (dermatitidy), malárie, revmatického astmatu, leukémie a zánětu jater (hepatitidy). • Mochyni běžně využívají proti žloutence muthuvanské kmeny žijící v oblastech lesů Shola v Kerale v Indii. • v Kolumbii se vývar z listů používá proti astmatu a jako močopudný prostředek. • v jižní Africe se nahřáté listy používají k obkladům zánětlivých míst. • Zuluové používají k úlevě od střevních střevních potíží výluh z listů jako klystýr.

TEFF

Teff je obilnina původem z Afriky a neobsahuje lepek. Tradiční obilí půjde brzy do kytek. Lepek už každému leze krkem a přibývá celiaků. Na mouku se mele ledacos a objevují se i nové, dosud neznámé plodiny. Například teff. Víte, co je to teff? Pěstuje se převážně v Nizozemí, pochází však z Afriky. Milička habešská je dalším kandidátem pro bezlepkovou dietu. Po quinoe a amarantu. Také svým vzhledem je připomíná - jedná se o drobounká zrníčka. Obdobně jako zmíněná quinoa obsahuje řadu cenných látek, zejména bílkovin, které se v rostlinách těžko hledají. Proto je výbornou potravinou nejen pro celiaky a potravinové alergiky, ale také vegetariány a vegany. Velice pozitivní je, že obsahuje i vysoké množství železa a vápníku, také vitamín B1 - thiamin a vlákninu. Pro svůj nutriční obsah je teff vhodný i pro těhotné a kojící ženy, ženy v klimakteriu, osoby trpící chudokrevností či nedostatkem vápníku. Zrníčka teffu chutnají po oříšcích a je možné je využít jak uvařená do polévky, kaše, rizota či salátu, tak také pomlít na mouku pro výrobu tradičních kvašených etiopských placek. Teff je možné i kombinovat s pohankou, jáhlami, quinuou či amaranthem. Výborné jsou z něj i moučníky. Pro správné uvaření zrníček teffu je potřeba přidat dostatečné množství vody, ideálně tři šálky vody na jeden šálek zrníček. Zajímavostí je, že se v Etiopii přímo na zrnech vyskytují symbiotické kvasinky a přirozeným kvašením mouky bez přidaných kvasinek se vyrábí tradiční etiopské placky, tzv. injera. U nás je k dostání teffová mouka, vločky i dokonce bezlepkové pečivo z teffové mouky. Ze zrníček teffu si můžete snadno připravit kaši k snídani či večeři.