MENSA ČESKO

jsme školka spolupracující s Mensou Česko

V naší školce vyhledáváme ve spolupráci s Mensou Česko nadané děti.

Nadané děti se mohou již v dětském věku (5 let) stát členy Dětské Mensy. Dětská Mensa je platforma pro členství dětí ve věku 5-16 let, které takto mají přístup na mensovní akce, na intranet, časopis a další výhody dospělých členů. Dětská Mensa slouží k podpoře rozvoje a vyhledávání nadaných dětí, k podpoře takto zaměřených škol a zastřešuje mensovní aktivity pro děti a mládež.

Dětská Mensa

Ve školním roce 2025/2026 byly v naší mateřské škole ve spolupráci se společností Mensa Česko identifikovány čtyři mimořádně nadané děti. 

Hry s vlajkami: prezentace dětí o různých státech

Aktivity nejen pro nadané

Mateřská škola Sokolov, Marie Majerové 1650 se kromě mnoha dalších aktivit zaměřuje na vyhledávání a pedagogickou a materiální podporu nadaných a mimořádně nadaných dětí. Škola je zařazena do sítě škol spolupracující se společností Mensa Česko aktivně se věnuje rozvoji rozumových schopností všech dětí. Proškolení pedagogové využívají prvky specifické výukové metody "NTC Lerning". Jedná se o soubor cvičení, která mají vědecký základ v průkaznosti zvýšení efektivity využívání mozkové kapacity v dětském věku a která mají za cíl v co nejširším rozsahu využít potenciál mozku. Při práci s dětmi používáme řadu moderních pomůcek, smart a deskových her. Každá třída je vybavena tablety se speciálními programy pro vzdělávání předškolních dětí. V naší mateřské škole se děti již od útlého věku seznamují přiměřenou formou i se základy programování při hře s robotickou včelkou Bee Bot. Cíleně se zaměřujeme na rozvoj digitálních kompetencí dětí potřebných pro život.

JAK POZNAT NADANÉ DÍTĚ
Nadání může být pohybové (sportovní, taneční), umělecké (hudební, výtvarné, literárně-dramatické),
praktické (manuální, sociální), ale také intelektové (jazykové, matematické, vědecké, technické), přičemž
jednotlivé typy nadání se mohou u jednoho člověka překrývat. Se školní úspěšností nejvíce souvisí
intelektové schopnosti. Zahrnují verbální, početní, prostorové, paměťové schopnosti.
Nadání u dětí je často vnímáno jako rychlejší vývoj v porovnání s jejich vrstevníky, můžeme ho také chápat
jako existenci vnitřních podmínek pro dosahování vynikajících výsledků v činnosti.
Rozumově nadaní mají vysoký intelektový potenciál a dosahují mimořádných intelektových výsledků.
Rozlišují se nadaní a mimořádně nadaní (podle jiné terminologie bystří a nadaní, příp. bystří, nadaní a
vysoce nadaní), přičemž nadaní se obvykle rychle a snadno učí, jejich výskyt v populaci je asi 10-15%,
v inteligenčních testech dosahují výsledku více než IQ 120. Mimořádně nadaných jsou 2-3%, jejich IQ bývá
vyšší než 130. (Definice nadání podle IQ je zjednodušující, nepostihuje celou šíři nadání, ale poskytuje
aspoň orientační hledisko při posuzování nadání, protože intelekt tvoří základ pro rozumové nadání.)
Podle odborníků z řad psychologů a pedagogů mají nadané děti některé z těchto charakteristik, a to jak
pozitivních, tak negativních:
 předčasný vývin např. v matematice, přírodních vědách, jazyce, historii apod.
 vlastní způsob učení
 rychlé tempo učení
 nadšení pro výkon související s vnitřní motivací k učení (která se ale nemusí projevovat ve všech
vzdělávacích oblastech)
 široké spektrum zájmů
 zvídavost
 bohatá slovní zásoba
 časné čtenářství
 časné používání abstraktních pojmů, chápání a používání cizích slov
 vynikající paměť a pozornost
 nízká unavitelnost v duševních činnostech
 často menší potřeba spánku
 zájem o náročná témata z filozofie, etiky, náboženství a zájem o nich diskutovat
 bohatá fantazie a představivost, velké množství originálních nápadů
 denní snění
 výrazný smysl pro humor
 pružnost myšlení
 originalita při řešení úloh různého typu a snaha najít více řešení
 emocionální citlivost a zranitelnost
 častá impulzivnost a výbušnost, prudké reakce
 radost z intelektuálních aktivit
 schopnost vhledu do podstaty problému
 dobré analyticko-syntetické a logicko-algoritmické myšlení
 kreativní myšlení
 perfekcionismus
 schopnost kritického a sebekritického myšlení
 je nervózní, když mu tempo práce ve třídě připadá nedostatečně aktivní, nebo když nevidí jasný
pokrok v práci
 nemá rádo rutinní a předvídatelné činnosti
 může být netolerantní k nedokonalosti vůči sobě i ostatním
 přecitlivěle reaguje na kritiku
 přichází s "lepšími způsoby" řešení problémů a často je navrhuje spolužákům i učitelům, někdy
nepříliš vhodným způsobem

Nadané dítě ve škole
 má jiné vzdělávací potřeby
 potřebuje stále nové, náročnější a podnětné informace
 potřebuje rozšiřující a obohacující učivo, náročnější učební materiály
 mívá vyšší pracovní tempo
 má potřebu řešit úkoly různými způsoby a vlastními postupy, vyhledává úlohy různého typu a
náročnosti
 potřebuje podporu originálního myšlení a podporu odvahy klást otázky
 často bývá unavené jen z emocionální zátěže, ne z intelektové
 mívá výbornou paměť

Dvojí výjimečnost
"Dvakrát výjimeční" – tak bývají označovány děti, které mají na jedné straně výjimečné schopnosti, a na
druhé straně trpí nějakým hendikepem. Bývá obtížné je poznat, protože nadání a hendikep se často
vzájemně kompenzují a maskují, proto bývají takové děti označovány za průměrné. Nejčastěji se mezi
"dvakrát výjimečné" řadí děti s nadáním a zároveň se specifickými vývojovými poruchami učení, zejména
s dyslexií, dysgrafií a dysortografií nebo s poruchami chování. Zde je potřeba podrobné psychologické
vyšetření a diagnostika obou výjimečností, která by pak měla vést k vytvoření IVP a k zohlednění obou
výjimečností ve výuce. Typickým příkladem je situace, kdy se nadané dítě ve škole nudí, v důsledku toho
vyrušuje, nedává pozor a snaží se na sebe upozornit, což vede často k označení za hyperaktivní dítě

"Text vychází z informací dostupných na internetu."

NTC LEARNING

je unikátní systém učení dětského mozku za pomoci cvičení, které mají vědecký základ v průkaznosti zvýšení efektivity využívání mozkové kapacity v dětském věku. Tyto výzkumy mimo jiné poukazují na fakt, že dětský mozek zakládá 75 % všech neuronových synapsí (propojů) do věku 7 let - z toho 50 % vznikne dokonce do věku 5 let. Tento argument se nám zdá dostatečně průkazný k tomu, abychom věnovali velmi významnou pozornost předškolnímu věku, efektivitě učení a využívání dětské paměti. Pokud naše formální základní a středoškolské vzdělání pracuje již pouze se zbývajícími 25 % možností využívání potenciálu mozkové kapacity, pak je pro nás zajisté důležité, jak je rozvíjeno dítě ve věku do 6 let.

více zde

NABÍDKA ČINNOSTÍ NTC Lerning

OSVĚDČENÍ

ODKAZ NA WEB MENSY ČESKO PRO UČITELE A RODIČE NADANÝCH DĚTÍ